Novinky Odkazníka:

- Timeglider 22.12.
- eTesty Autoškola 25.11.
- Digital Is 18.11.
- Beewiser 10.11.
- Pixton 29.10.
- ACES 21.10.
- iKnowthat 13.10.
- Gl.am 06.10.
- ThoughtAudio 22.09.
- Moderní dějiny 15.09.
- Fuel the Brain 08.09.
- Příručka 1.pomoci 01.09.
- Sculptris 30.06.
- ScienceSymphony 24.06.
- nuTsie 17.06.
- TED 10.06.
- SchoolTube 03.06.
- Claroline 27.05.
- WordChamp 19.05.
- EdHeads 13.05.
- ePearl 05.05.
- Kurikulum G 29.04.
- Kids' Vid 22.04.
- Den země - 22.4. 19.04.
- Flat Classroom 07.04.
- dotSUB 31.03.
- NASA eClips 24.03.
- Matika Polopatě 17.03.
- Visionmapper 10.03.
- Netd@ys Austria 04.03.
- Evoke 24.02.


O Spomocníkovi

©
UK Praha
Pedagogická fakulta
KITTV
spomoc(et)it.pedf.cuni.cz

Dotace z projektu JPD

Standardy ICT kompetencí učitelů UNESCO

Publikováno : 14.01.2009
Autor : Bořivoj Brdička

Je svým způsobem pozoruhodné, jak dlouho se již v našem školství bez zjevných výsledků mluví o potřebě jasně definovat, co má učitel umět. Záležitostí karierního řádu se MŠMT zabývá již od 90.let. Podobně jsme na tom u standardů popisujících schopnosti učitelů využívat vzdělávací technologie. První mně známá zmínka o jejich potřebě spadá do doby přípravy plánu Státní informační politiky ve vzdělávání (SIPVZ) v  roce 2000 (viz kapitola 3b akčního plánu Informační a komunikační technologie ve vzdělávání).

V roce 2003 se tímto tématem zabývala kolegyně Černochová. V článku ICT kompetence učitele II. na webu Jednoty školských informatiků je publikován výtah z její monografie Příprava budoucích eUčitelů na eInstruction věnovaný tomu, co lze o dané záležitosti nalézt v tehdejších zprávách UNESCO.

Zatím nejkomplexněji problematiku ICT standardů zpracoval kolega Neumajer ve své dizertační práci ICT kompetence učitelů, jež byla dokončena v roce 2007. Zabývá se v ní jak kompetencemi čistě informatickými reprezentovanými např. školením Z bývalého SIPVZ nebo základními moduly ECDL, tak kompetencemi majícími vztah k metodice využití technologií ve výuce. Současný vývoj ukazuje, že právě problematika metodiky je pro úspěch implementace vzdělávacích technologií nejdůležitější.

I toto se ve skutečnosti ví již hodně dlouho. Přišli na to již realizátoři projektu ACOT koncem 80. let minulého století (více viz Vliv technologií na inovaci výukových metod), kteří si všimli té skutečnosti, že schopnost ovládat počítač je vlastně pouze prvním krokem učitele na cestě k takové integraci technologií do výuky, kterou lze považovat za úspěšnou. Trvalo to ještě mnoho let, než se tato skutečnost naplno projevila v závazných dokumentech popisujících požadavky na schopnosti učitelů. Posledním, o němž Učitelský spomocník referoval v září 2008, byly Nové technologické standardy ISTE pro učitele.

Ani výzkum UNESCO se nezastavil. V roce 2008 byly publikovány první dokumenty specializovaného projektu ICT Competency Standards for Teachers (ICT-CST), na němž spolupracuje Cisco, Intel, Microsoft, ISTE a Virginia State University. Jeho hlavním cílem je definovat požadavky na vzdělávání učitelů tak, aby bylo v souladu se stávající reformou školství, která v souvislosti s implementací technologií probíhá celosvětově. Na rozdíl od standardů ISTE, jež jsou skutečně velmi jednoduché, mají materiály ICT-CST poměrně komplikovanou strukturu.

Definují celkem 3 hlavní přístupy (Počítačová gramotnost, Prohlubování znalostí, Budování znalostí), každý s 6 komponentami (Politika, Vzdělávací program a hodnocení výsledků, Pedagogika, Technologie, Organizace a správa, Vzdělávání učitelů). U všech 18 takto vzniklých modulů je stručná definice výukových cílů i potřebných schopností (kompetencí), jichž mají učitelé v rámci přípravy dosáhnout.

Moduly mají sloužit organizacím vzdělávajícím učitele jako pomoc při přípravě obsahu studia či autorům jako inspirace při přípravě výukových materiálů. Ty organizace, jejichž kurzy budou naplňovat alespoň jeden z definovaných přístupů, budou moci v druhé fázi projektu požádat UNESCO o certifikaci, která bude nepochybně vyhledávanou známkou kvality daného vzdělávacího programu, vodítkem pro orgány rozhodující třeba o přidělení grantu apod.
 
Moduly kompetencí ICT-CST:
 
Počítačová gramotnost
Politika a Vize
Záměrem politiky v oblasti počítačové gramotnosti je připravovat studenty, občany i zaměstnance tak, aby byli schopni využívat moderní technologie, zapojovat se do sociálních aktivit a posilovat výkonnost ekonomiky. Z toho odvozenými cíli vzdělávací politiky je větší zapojení škol, tvorba kvalitních všem dostupných výukových materiálů a zlepšování všech druhů gramotnosti včetně počítačové.
 
Výukové cíle
Schopnosti učitelů
Politika
Politické povědomí. Vzdělávací program vytváří přímé spojení mezi politikou a výukovými činnostmi.
Učitelé musí vnímat politiku a být schopni nastavit výukové postupy tak, aby s ní byly v souladu a podporovaly ji.
Vzdělávací program a hodnocení výsledků
Základní znalosti. Modifikace vzdělávacích programů vedoucí k umocnění schopností studujících prostřednictvím technologií. Zlepšení technologických znalostí v kontextu s využitím v různých předmětech – implementace vhodných materiálů a nástrojů.
Učitelé musí mít dostatečné znalosti výukových cílů svých předmětů i způsobů jejich ověřování. Musí být zároveň schopni ke splnění cílů i jejich ověřování využívat technologie.
Pedagogika
Integrace technologií. Změny v metodických postupech způsobené využitím různých technologických nástrojů a digitálních výukových materiálů při práci individuální, ve skupinách či v celé třídě.
Učitelé musí vědět jak a kdy (i kdy ne) použít technologie ve výukových aktivitách žáků či ve vlastních prezentacích.
Technologie
Základní nástroje. Využití základních kancelářských SW balíků, drilovacích cvičení, tutoriálů, obsahu internetu a nástrojů pro správu školy.
Učitelé musí ovládat základy hardware, běžného software včetně kancelářského, prohlížečů Webu, komunikačních programů, systémů pro správu výuky a školy.
Organizace a správa
Spravedlivé rozložení. Vhodné rozmístění technologií včetně zdrojů ve třídách i laboratořích.
Učitelé musí být schopni zajistit spravedlivý přístup k technologiím pro celou třídu, pracovní skupiny či jednotlivé žáky.
Vzdělávání učitelů
Digitální gramotnost. Příprava učitelů vedoucí k využívání technologií k soustavnému profesnímu růstu.
Učitelé musí mít dostatečné schopnosti prostřednictvím technologií získávat materiály potřebné ke zvyšování své kvalifikace a vhodným způsobem je používat.
Prohlubování znalostí
Politika a Vize
Politickým cílem je prohlubování znalostí populace za účelem zvýšení kvalifikace, zkvalitnění sociálních vazeb ve společnosti a zlepšení ekonomiky. Dosáhnout toho je třeba aplikací výukových metod spojujících výuku s řešením komplexních problémů z reálného světa práce, společnosti a života.
 
Výukové cíle
Schopnosti učitelů
Politika
Chápání politiky. Příprava takových výukových aktivit, které podporují národní politiku a pojmenovávají závažné celospolečenské problémy.
Učitelé musí mít hluboké znalosti národní politiky a sociálních priorit, aby byli schopni v souladu s nimi vytvářet, modifikovat a aplikovat výukové postupy.
Vzdělávací program a hodnocení výsledků
Aplikace znalostí. Příprava takových výukových aktivit, které kladou důraz na pochopení smyslu výukového obsahu. Hodnocení výsledků se týká všech realizovaných výukových aktivit a soustřeďuje se na uplatnění poznání ve skutečném světě.
Učitelé musí mít hluboké znalosti vyučovaných předmětů a schopnost používat je pružně v různých výukových situacích. Musí být schopni definovat pro výuku vhodné komplexní problémy, jejichž řešením lze k pochopení smyslu výukového obsahu dospět.
Pedagogika
Komplexní řešení problémů. Výuka je založena na projektových metodách, v nichž žáci společně řeší běžné každodenní otázky a problémy.
Výuka je orientovaná na žáka. Učitel musí být schopen připravit projekt, pomáhat žákům a vést je k dodržování plánu práce i k hlubšímu pochopení problému.
Technologie
Komplexní nástroje. K pochopení klíčových principů je třeba použít otevřených technologických nástrojů odpovídajících příslušnému předmětu – jako např. vizualizace v přírodovědě, analýza dat v matematice, simulace rolí v sociálních vědách.
Učitelé musí ovládat celou řadu pro své předměty specifických nástrojů či aplikací a pružně je nasazovat při řešení problémově či projektově orientovaných výukových aktivit i k monitorování činnosti žáků. Učitelé by měli být schopni pomáhat žákům při řešení výukových problémů - hledat informace, spolupracovat v týmu, komunikovat s externími experty apod.
Organizace a správa
Spolupracující skupiny. Práce na výukových činnostech je mnohem dynamičtější, je-li realizována jako týmová a přesahuje-li prostor daný běžným rozvrhem.
Učitelé musí být schopni ve třídě nastavit pružné vzdělávací prostředí orientované na žáka, podporující spolupráci a integrující technologie.
Vzdělávání učitelů
Řízení a vedení. Příprava učitelů se má orientovat na využití ICT k vedení žáků při řešení komplexních problémů a k řízení dynamických výukových prostředí.
Učitelé musí mít dostatečné schopnosti a znalosti, aby mohli vytvářet a řídit komplexní projekty, spolupracovat s jinými učiteli a využívat síť k přístupu k informacím i ke spojení s kolegy či mimoškolními experty za účelem svého vlastního odborného růstu.
Budování znalostí
Politika a Vize
Politickým cílem je potřeba zvyšování produktivity při budování znalostí, což je spojeno s nutností připravovat žáky, občany i zaměstnance na celoživotní sebezdokonalování.
 
Výukové cíle
Schopnosti učitelů
Politika
Inovace školské politiky. Učitelé i zaměstnanci školství jsou aktivními spolutvůrci stále se vyvíjející školské politiky.
Učitelé musí chápat záměry školské politiky, musí být schopni se zapojit do diskuze o ní a podílet se na její přípravě, implementaci a korekcích.
Vzdělávací program a hodnocení výsledků
Kompetence pro 21. st. Vzdělávací program školy jde nad rámec obsahu jednotlivých předmětů tak, aby obsahoval specifickou přípravu pro život v informační společnosti – komplexní řešení problémů, komunikace, spolupráce, kritické myšlení. Žáci jsou vedeni k tomu, aby se podíleli na specifikaci svých vzdělávacích plánů a cílů. Nedílnou součástí je schopnost posoudit kvalitu vlastních i cizích výukových výsledků.
Učitelé musí vědět, jak probíhá proces poznávání a jakým způsobem se žáci učí. Musí být schopni tyto procesy maximálně podporovat a potlačovat rizika nevhodného vývoje.
Pedagogika
Vlastní aktivita. Žáci pracují v komunitě, která je soustavně povzbuzuje na základě svých i společných znalostí budovat nové.
Úlohou učitelů je modelovat procesy učení, strukturovat postupy vedoucí k poznávání a pomáhat žákům poznávání realizovat.
Technologie
Všudypřítomné technologie. Množství různých do sítě připojených digitálních zařízení, datových zdrojů a virtuálních prostředí lze použít v vytvoření a podpoře komunity orientované na poznávání, jež se ve spolupráci uskutečňuje kdykoli a kdekoli.
Učitelé musí umět budovat technologiemi podporované učící se komunity a musí být schopni využívat ICT na podporu vývoje schopnosti žáků aktivně se poznávání průběžně věnovat.
Organizace a správa
Organizace orientované na vzdělávání. Školy jsou transformovány na organizace, v nichž se všichni účastníci podílejí na realizaci vzdělávacího procesu.
Učitelé by měli hrát významnou roli při přípravě kolegů, i při budování a implementaci vlastní vize jejich školy založené na budování vzdělávací komunity obohacené využitím technologií.
Vzdělávání učitelů
Učitel jako model studujícího. Učitelé jsou mistry v poznávání a učení, jsou neustále zapojeni do zjišťování poznatků, do experimentování s výukovými inovacemi, do ověřování nových vzdělávacích postupů.
Učitelé musí mít také schopnost experimentovat a soustavně se vzdělávat. K tomu nutně potřebují technologie a zapojení do profesionálních komunit.
 
zdroje:
ICT-CST-Policy Framework. Paris: UNESCO, 2008.
ICT Teacher Competency Standards Modules. Paris: UNESCO, 2008.
ICT-CST-Implementation Guidelines. Paris: UNESCO, 2008.
Černochová, M. Příprava budoucích eUčitelů na eInstruction. Kladno : AISIS, 2003, 137 s. ISBN 80-239-0938-X
Neumajer, O. ICT kompetence učitelů. Praha : Pedagogická fakulta UK, 2007. 167 s. Disertační práce.
Brdička, B. : Informační a komunikační technologie ve vzdělávání – Akční plán implementace státní informační politiky ve školství pro období 2000 – 2001, Praha : Pedagogická fakulta UK, 2000 (pracovní studie pro PV MŠMT).
Brdička, B. : Vliv technologií na inovaci výukových metod, Česká škola.cz, 9.12.2004
Brdička, B. : Nové technologické standardy ISTE pro učitele, Učitelský spomocník, 8.9.2008
 

Klíčová slova : UNESCO, výzkum, standardy, kompetence, učitel, vzdělávací technologie